Popisovaná zdravotní témata nemohou být náhradou za odborné zdravotní vyšetření. Pro stanovení zdravotních závěrů je vždy třeba obrátit se na lékaře.
Na povrchu našeho těla, ale také uvnitř na sliznicích, s námi žije celá řada mikroorganismů (dá se tedy říct, že nikdy nejsme sami). V těle existují například ve střevech, což je asi jejich nejznámější “bydliště”, ale můžeme je také například najít v dutině ústní, pochvě, plicích nebo žlučových cestách. Velmi hustě je jimi také osídlen největší orgán lidského těla.
Přirozeně ho nevidíme, ale navzdory tomu vytváří neviditelný ochranný štít. Tento štít nejen chrání, ale tak určuje celkový vzhled a odolnost naší kůže.
Mikrobiom nebo mikroflóra?
Jen je dobré si uvědomit, že pojem mikrobiom se liší od termínů mikroflóra či (méně známějšího) mikrobiota, který představuje souhrn všech organismů žijících na určitém místě našeho těla, v tomto případě na kůži. Pokud si zvolíme jednu z definic, genomickou, mikrobiom můžeme určit jako celou genetickou informaci všech mikroorganismů (bakterií, virů, plísní, kvasinek, roztočů, hub nebo archebakterií) na tomto prostoru včetně samotného prostoru jako takového. Veškerá genetická informace obsažená v DNA (u některých virů v RNA) v buňkách určitého mikroorganismu se nazývá genom (odtud název definice).
Je nutné připomenout, že ačkoliv jsme si zvykli na populární pojem “přátelské” bakterie, mohou se nacházet i na naší kůži také “nepřátelské” patogenní bakterie, které jsou původci nemocí. Ale v článku se budeme věnovat těm “hodným” (i když za určitých okolností se mohou stát těmi “zlými”).
Jejich úkolem je obecně řečeno, udržet homeostázu, tedy stálost prostředí, kde se vyskytují, tedy samočinně udržovat stálou hodnotu. Platí tedy, že kožní mikrobiom se musí nacházet v rovnováze. Může se jednat o mikroorganismy rezidentní (tedy “stále bydlící”) nebo přechodné (jakési “turisty”), kteří přebývají na naši kůži jen několik hodin či maximálně několik dní. Nicméně obě skupiny jsou nepatogenní, tedy “přátelské”.
Jaké jsou hlavní bakteriální kmeny žijící na naší kůži?
Vědci pomocí genetických metod určili celkem dvanáct kmenů, nejvíce zastoupené jsou z nich tyto:
- Aktinobakterie (Actinobacteria – 51,8 %),
- Firmicutes (24,4 %),
- Proteobakterie (Proteobacteria – 16,5 %)
- Bacteroidales (6,3 %).
Co ovlivňuje jejich zastoupení?
1: Věk: vývoj mikrobiomu
Velmi důležité jsou první roky života. Během nich dochází postupně k definitivnímu složení a struktuře kožního mikrobiomu.
- Kojenci: V tomto věku se vyskytují na kůži hlavně kmeny Firmicutes a následně Actinobacteria, Proteobacteria a Bacteroidetes.
S přibývajícím věkem se zvětšuje množství jednotlivých mikroorganismů v mikrobiomu a zcela zásadní je první rok života.
- Dospívání: Zvyšuje se podíl kmene Actinobacteria, který je lipofilního charakteru. To je ovlivněno přibýváním kožního mazu během puberty. Tento jev je spojen s nadměrným výskytem bakterie Cutibacterium acnes, což má obvykle za následek vznik akné.
2: Pohlaví
Bylo zjištěno, že ženy obecně vykazují vyšší bakteriální diverzitu než muži, tedy mají více druhů bakterií.
3: Etnický a rasový původ
Další odlišnosti v mikrobiálním zastoupení také existují podle etnického a rasového původu.
4: Environmentální faktory
Mikroorganismy jsou všude kolem nás a běžně se s nimi setkáváme. Environmentální faktory bychom mohli označit jako faktory pocházející z okolního prostředí – doba, po kterou vystavujeme kůži slunečním paprskům (UV záření má baktericidní účinky), kosmetiku, kterou používáme, domácí zvířata, hygienické návyky, vlhkost, teplota, prostředí v bytě a tak dále.
Zajímavé je, že se zvyšujícím počtem lidí v městech, v jejich mikrobiomu se zvyšuje počet (bohužel) počet patogenních hub nebo bakterií. Rozdíly jsou také ve složení kožního mikrobiomu u osob žijících ve městě oproti obyvatelům venkova.
Příklad – jak nám pomáhají mikroorganismy
Mikroorganismy získávají z naší kůže živiny a stabilní místo, dá se říct “trvalé bydlení se stravou”. Ovšem na druhou stranu nám také pomáhají. Je možné zmínit jeden příklad za mnohé:
Některé mikroorganismy působí imunoregulačně, tedy pomáhají udržovat optimální stav imunitního systému. Ony samy nebo jejich produkty, které vytvářejí, kompaktně pokrývají vnější vrstvu kůže, mazové žlázy a vlasové folikuly.
A konečně k slíbenému příkladu: jeden z mikroorganismů, Staphylococcus epidermidis (S. epidermis) podněcuje (odborně indukuje) keratinocyty (specializované buňky v pokožce, které vytvářejí pevný vláknitý protein keratin) k expresi (komplexní proces, kterým je v genu uložená informace převedena v reálně existující buněčnou strukturu nebo funkci) antimikrobiálních peptidů (AMP) a zvyšuje tak ochranu před bakteriální infekcí.
Tyto peptidy jsou důležité komunikační signály mezi vrozenou imunitou a mikrobiomem.
Kožní mikrobiom a nemoci
Na celé řadě kožních nemocí se podílí i některé složky mikrobiomu, v negativním slova smyslu. Jedním z důkazů je často podávaná antimikrobiální léčba, která právě cílí proti některým mikroorganismům z mikrobiomu. Buď se jedná o přímo patogenní (tedy primárně škodlivé) mikroorganismy nebo o ty původně “hodné”, které se (jak jsem zmínil), “zvrhnou” a začnou škodit. V každém případě dochází k dysbióze tedy k narušení stability prostředí (homeostázy).
Příklady dysbiózy kožního mikrobiomu
1: Acne vulgaris
Akné je dobře známé, zejména teenagerům, zánětlivé kožní onemocnění, kdy dojde ke zvýšené tvorbě kožního mazu a keratinizaci (rohovění) vývodu mazové žlázy.
Významnou roli zde hraje bakterie Cutibacterium acnes. Tato bakterie je grampozitivní, anaerobní a pleomorfní tyčinka (délka 3 až 5 µm), která představuje až 90 % mikroorganismů v mazových oblastech. Nejvíce je jí na obličeji a pokožce hlavy. Při vzniku akné dochází jednak obecně k narušení rovnováhy (dysbióze) a jednak ke ztrátě rovnováhy mezi jednotlivými podtypy této bakterie. Na to reaguje imunitní proces a dojde ke vzniku zánětu.
Není to ovšem jediný faktor. Na rozvoji nemoci se podílí také Staphylococcus epidermidis, která stimuluje imunitní reakci a také narušená rovnováhy střevního mikrobiomu (například způsobená užíváním antibiotik). Dalším faktorem je v období puberty typická hormonální nerovnováha. Nemoc se obvykle léčí antibiotiky. Ve vážnějších případech je podáván lék isotretinoin, který má ovšem řadu omezení (pacientka zejména nesmí otěhotnět během užívání).
2: Atopická dermatitida
V tomto případě se jedná o chronické onemocnění, které se vyznačuje intenzivním svěděním se záněty kůže. Vyznačuje se zvýšenou náchylností pacientů k infekcím způsobeným Staphylococcus aureus a viry. Prevalence, tedy počet osob, které v daném časovém bodu nebo období trpí touto nemocí se v průmyslových zemích zvyšuje.
Kůže u atopické dermatitidy se vyznačuje sníženou bakteriální diverzitou.
Během vzniku onemocnění je zvýšený výskyt bakterií Staphylococcus a Corynebacterium. Naopak je snížen výskyt bakterií rodu Streptococcus, Cutibacterium a Acinetobacter.
Jakmile po léčbě dojde ke zlepšení stavu, je zaznamenána zvýšená bakteriální diverzita, přesněji zvýšený nález Staphylococcus epidermidis, Streptococcus, Corynebacterium a Cutibacterium.
3: Psoriáza
Zde jde o kožní chronické zánětlivé onemocnění s neznámou příčinou, které postihuje přibližně 2 % celosvětové populace. Způsobují ji:
- genetická predispozice,
- narušení kožní bariéry,
- imunitní dysfunkce.
Je známo několik druhů (podtypů) onemocnění, ale v 85 až 90 % případů jde o lupenku neboli psoriasis vulgaris. Způsobuje psychické i fyzické problémy pacientů, například kardiovaskulární onemocnění, obezitu, diabetes mellitus nebo psoriatickou artritidu.
I zde dochází k dysbióze kožního mikrobiomu. Byl zaznamenán snížený počet bakterií Cutibacterium, Burkholderia spp. a Lactobacillus. Naopak se zvýší počet bakterií Corynebacterium kroppenstedtii, Corynebacterium simulans, Neisseria spp. a Finegoldia spp.,
Zejména rod Corynebacterium byl výrazně zastoupen u více zanícených lézí (oblasti v orgánu či tkáni, které jsou narušeny nebo poškozeny v důsledku zranění nebo onemocnění). Odborníci vyslovili domněnku, že Corynebacterium může mít vliv na dráhu interferonů, a to má za následek dysbiózu a rozvoj psoriatických lézí.
Pokud si nemocný škrábe léze, některé bakterie se dostanou až do škáry neboli dermis (druhou vrstvou kůže, která se nachází pod vrchní vrstvou epidermis čili pokožky). Zde naráží na imunitní buňky, ty přirozeně reagují na vetřelce a dojde ke vzniku zánětu.
K dalším mikroorganismům, které mohou hrát roli u rozvoje tohoto onemocnění, patří Candida albicans a Streptococcus pyogenes.
Nemoci, jejichž vznik ovlivňuje dysbióza kožního mikrobiomu:
- rosacea (růžovka)
- seboroická dermatitida
- pityriasis versicolor (typ povrchového mykotického neboli plísňového onemocnění kůže)
- nebo folikulitida (hnisavé záněty vlasových a chlupových folikulů, případně jejich okolí)
Jak chránit kožní mikrobiom?
Pokud je kožní mikrobiom v optimálním stavu, pak pokožka poskytuje “bydliště” přátelským mikroorganismům a současně se dokáže bránit škodlivým mikroorganismům (patogenům) jako zdrojům různých nemocí. Kožní mikrobiom je ovšem neustále ovlivňován, jak bylo zmíněno, environmentálními vlivy, jako například slunečním UV zářením či znečištěným ovzduším.
1: Šetrná péče a mýtí
Vzhledem k tomu, že kožní mikrobiom je velmi citlivý na změny pH, je třeba se snažit mu zajistit mírně kyselé prostředí, které mu nejvíce vyhovuje. Proto je třeba používat takovou kosmetiku, která přirozené pH nenarušuje. Také je důležité se vyhýbat mechanickému drhnutí pokožky a jejímu oplachování horkou vodou. Narušují kosmetika, obsahující tzv. agresivní surfaktanty (povrchově aktivní látka snižující povrchové napětí) “přátelské” bakterie jednak částečně odstraňují a pak také vyvolává vysychání pokožky a narušení její kožní bariéry. Pak už nejde zachovat tu správnou mírnou kyselost pokožky. To může mít za následek změnu mikrobiomu – typů a složení jeho mikroorganismů. A tím pádem mohou patogeny a alergeny lépe pronikat do pokožky a zvyšovat její citlivost.
Pro ochranu přirozené obranyschopnosti vaší pokožky a zachování její pružnosti je třeba si koupit kvalitní kosmetiku pro mytí pokožky s extra jemnými surfaktanty a složením s vyváženým pH.
Na obličej je důležité používat přírodní odličovací a čisticí kosmetiku bez obsahu sulfátů, parabenů, silikonů a dalších potenciálně škodlivých látek.
2: Ochrana před UV zářením
Je důležité používat sluneční kosmetiku obsahující UV ochranu s faktorem 30 a více – ideálně opalovací krém s SPF 50 s velmi vysokou ochranou spolu s UVA a UVB filtry.
Tyto přípravky je třeba používat denně bez ohledu na venkovní počasí.
3: Hydratace
Vysušená kůže nefunguje jako ochranná bariéra a nevytváří ideální podmínky pro přátelské bakterie. Pro je významná hydratace zevnitř i zvenku.
- Hydratace zevnitř: Je důležité si hlídat limit denní spotřeby vody: vypít 20–40 ml čisté vody na kg své tělesné hmotnosti. Je třeba započítat svůj celkový příjem a výdej vody za den.
Pokud tolik prostě nejsem zvyklí pít pramenitou vodu, tak část denní potřeby tekutin můžeme nahradit potravinami bohatými na vodu: melouny, pomeranče, jahody, broskve, jablka, ledový salát, mrkve, špenát, tvarohy, cottage, sýry, klasické polotučné mléko, rýže, těstoviny, polévky a jiné.
- Hydratace zvenku
Ta spočívá v používání kosmetických přípravku s hydratačními složkami a okluzivními složkami (ochrannými, doslova “uzavíracími”). Hydratační složky (například glycerin nebo kyselina hyaluronová) dodávají pokožce vlhkost. Okluzivní látky (například rostlinné oleje a másla) vláhu v pokožce zadržují.
4: Správné složení jídelníčku
- Omega-3 mastné kyseliny, které obnovují přirozenou kožní bariéru a posilují uzavření vlhkosti v kůži.
- Nejvíce je můžeme najít ve větším množství hlavně v tučných rybách, jako je losos, tuňák, halibut, sardinky, makrely a také v ořeších (vlašské ořechy. mandle). Jsou také obsaženy v některých rostlinných olejích (například pupalkovém, lněném, arašídové nebo řepkovém), mořských řasách, chia semínkách, ústřicích, vejcích nebo korýších (krevety).
- Antioxidanty: Předčasné stárnutí pleti může být způsobeno oxidačním stresem. Potom dochází k tvorbě vrásek, pleť dostává zašedlý odstín, objevují se pupínky a podobně. Zde pomáhají antioxidanty, které působí proti negativnímu vlivu škodlivých volných radikálů a řada potravin je obsahuje. (pozn. red.: doporučujem článek Proč naše kůže potřebuje antioxidanty v létě).
V našem těle se antioxidanty vyskytují velmi často v podobě látek přijímaných z potravy, jako jsou:- vitamíny C, E, B3 (niacin),
- beta karoten (provitamin A),
- selen, zinek, měď
- lykopen (spolu s beta karotenem řazen mezi karotenoidy),
- koenzym Q10 a glutathion
- flavonoidy (resveratrol a kvercetin),
- třísloviny a další…
Co se týče beta karotenu, je lepší dávat přednost přírodní směsi karotenoidů před samotným syntetickou látkou v doplňcích stravy.
- Minerální prvky
- Selen v potravinách: maso, vejce, ryby a mořské plody, dále houby, košťálová zelenina (např. brokolice, růžičková kapusta, květák, kedluben, zelí, kapusta apod.), cibulová zelenina.
- Zinek v potravinách: červené maso, obiloviny, luštěniny a semena.
- Hořčík v potravinách: ořechy a semínka, celozrnné potraviny, nemleté cereálie, tmavá čokoláda, mák, droždí, luštěniny, čočka, pohanka, dýňová semena, datle, sýry, ryby a maso – drůbež.
- Vápník v potravinách: mléko a veškeré mléčné výrobky, mák, lískové ořechy, mandle, kakao, sója, zelené natě (kopr, petrželka, pažitka).
TIP Celostní medicíny: Prozkoumejte další antioxidanty v potravinách v našem článku.